Největším svátkem jsou velikonoce. Řekové mají ve zvyku na velikonoční neděli opékat jehně nebo kůzle a v rodinném nebo přátelském kruhu uspořádat hostinu, na které vedle zmíněného masa nesmí chybět tzatziki, saláty, červeně nabarvená vajíčka a tsureki (mazanec). V roce 2010 se ortodoxní velikonoce konaly stejně jako katolické 4.dubna 2010, příští rok byly ortodoxní Velikonoce 24.4.2011,  15.4. 2012 a  5.5.2013, 20.4.2014 zase ve stejný den jako katolické.

Oslava velikonoc

Květná neděle se na Korfu slaví jako svátek záchrany obyvatel ostrova od cholery, kdy díky zásahu sv. Spyridiona byla cholera v roce 1603 vyhnána. V 11 hodin dopoledne vychází z kostela slavnostní průvod s ostatky svatého Spyridiona doprovázený všemi kapelami. Dnešní jídlo je skordalia a bakaliaros.

Velký čtvrtek barvíme vajíčka na červeno.

Velký pátek  - ze všech kostelů vychází smuteční průvod "epitafios". Jako první ve dvě hodiny v poledne z kostela Pantokratora v Cambielu a Panny Marie Spiliotissy v Nové pevnosti a jako poslední v deset hodin večer z metropolitního kostela Spilia.

Velká sobota -  v devět ráno se koná litanie sv. Spyridiona na upomínku záchrany obyvatel před morem v roce 1550. Společně s ostatky sv. Spyridiona se z kostela vynáší "epitafios". V jedenáct hodin dopoledne padají „botides“. V období benátské nadvlády měli Benátčané ve zvyku na Nový rok z oken vyhazovat pro štěstí staré a nepotřebné věci. Místní obyvatelé si tento zvyk osvojili  ne na Nový rok, ale na Velikonoce. V dnešních dnech se vyhazování nepotřebných předmětů zaměnilo za vyhazování keramických džbánů plných vody, které shozené z okna dolů na dlažbu vydají pořádnou ránu.

Velikonoční neděle

Po 40ti dnech půstu si dopřejeme maso. V dřívějších letech se v neděli vařila slepičí nebo krůtí polévka avgolemono a v pondělí kokkinisto (telecí maso s červenou omáčkou). Nyní se pečou jehňata. Jako první masové jídlo po 40 dnech půstu se jí už o půlnoci ze soboty na neděli "mageiritsa", polévka z jehněčích vnitřností.

Vánoce

25.12. v poledne se dřív vařila polévka avgolemono stejně jako na velikonoce, nyní se připravuje pečená krůta. Řekové v posledních zhruba 40ti letech  zdobí vánoční stromeček.

31.12.

O půlnoci by se měla krájet "vasilopita". První kousek pro Ježíše Krista, druhý pro Pannu Marii, třetí pro rodinu a potom pro všechny přítomné. Kdo najde ve svém kousku "fluri" (minci) bude mít celý příští rok štěstí. 

Křtiny

Každé řecké dítě je pokřtěné.
Děti se křtí většinou, když jim je  jeden rok. Do té doby se chlapečkům říká "bebis" a holčičkám "beba". Křtiny se konají nejčastěji v neděli. Obřad v kostele je hodně dlouhý a děti často pláčou. Dítě celou dobu drží v náručí kmotr nebo kmotra. Ti také popovi prozradí jméno děťátka. Správně by rodiče jméno neměli znát ani slyšet, když ho kmotr-kmotra říká. Proto ve chvíli, kdy se vyslovuje jméno jejich dítěte, se oba rodiče musí vzdálit z kostela. Děťátko se v tu chvíli nahé noří do křtitelnice. Třikrát  a celé. Potom se osušuje velkou bílou osuškou a strojí se do slavnostních šatečků. Po obřadu v kostele se koná hostina. 

Autor: Hana Anthi