Poprvé seBenátky Korfu zmocnily po 4. křížové výpravě v roce 1204, kdy křižáci dobyli Konstantinopol a rozdělili si Byzantskou říši.
5/8 říše dostal Balduin, hrabě z Flandry a 3/8 Erikos Dandolo, benátský dóže. Benátky si tehdy ponechalyzápadní Řecko, Jonské ostrovy a Pelopones kromě Argolidy. Protože si Benátky nemohly udržet tak velké území, hned v roce 1204 některé nově nabyté části slavné byzantské říše přidělili. Ostrov Korfu byl rozdělen mezi 10 feudálů. Tito feudálové měli za povinnostvyzbrojit vojsko, bránit ostrov a ponechat Korfanům stávající kostely. Západní Řecko ale tehdy dobyl příbuzný byzantského císaře Michail Andělos, který zřídil Despotato Epirusu a připoutal si i Kerkyru.
Benátská nadvláda (1386-1797)
V roce 1386 se Korfu a velké části protilehlé řecké pevnosti zmocnily Benátky. Benátské loďstvo dobylo nejdřív pevnost Angelokastro a pevnost Kassiopi, kterou srovnali se zemí, protože se její obránci postavili Benátkám na odpor. Po dobytí těchto pevností dobyvatelé vyzvali obyvatele ostrova, aby se vzdali a sami požádali Benátky o nadvládu nad ostrovem. Benátky se zato zavázaly, že budou ostrov a město ochraňovat navěky. Benátská nadvláda na ostrově trvala 411 let, 11 měsíců a 11 dní. Tak jako na mnoha místech Řecka, tak i na Korfu Benátčané postavili pevnosti, aby si získaná území udrželi před útokyTurků. První obranné stavby Benátčanů na ostrově začaly v roce 1402. Na poloostrůvku nynější Staré pevnosti byly strženy staré hradby a obranné věže a postaveny nové hradby, vybudován přístav (Mandraki) a prokopán příkop mezi pevností a městem (Contra fossa). Viz též Korfu-Historie-Obléhání ostrova Turky. Zřízení za období nadvlády Benátek bylo aristokratické. Aby se někdo dostal do třídy aristokracie, musel splňovat následující podmínky: - jeho rodina musela žít na Korfu alespoň dvě minulé generace, - musel mít dostatečný příjem, - nesměl pracovat. To se týkalo místní aristokracie, nově přišlá benátská aristokracie samozřejmě patřila mezi šlechtu automaticky i na Korfu. Šlechta měla v rukou vládu i vojenskou moc. Soudní spory rozhodoval vailos a vojenskou moc měl "pronoitis".Správní moc měla "Velká Rada", která volila členy Rady obce a tato rada dosazovala jednotlivé úředníky. Nadvládu Benátek přivítala ta část šlechty, která byla za minulé nadvlády rodu Anjou zbavena majetku. Šlechtici doufali, že jim Benátky dopomohou zpět k majetku, ale protože Benátky chtěly mít na své straně nejsilnější třídu, nic se nezměnilo ani za nadvlády Benátek a šlechtou zůstala stejná třída jako za vlády Anjou. Zpočátku ve šlechtické třídě převládali Italové, ale postupně se mezi šlechtu dostávali i místní obyvatelé. Benátky měly z vlastnictví Korfu výhody. Kontrolovaly obchod v Jonském moři a velké zisky měly z propachtování statků a solného monopolu. Benátky podporovaly vysazování olivových stromů na ostrově. Už tehdy byl olivový olej výnosný obchodní artikl. Začátkem 17. stol. benátská vláda slíbila za každých 100 zasazených stromů 12 zlatých mincí. Benátky byly tolerantní ve vztahu k ortodoxní církvi. V období nadvlády Benátekna Korfu neexistovaly školy. Nicméně ve městě Korfu děti vyučoval učitel, placený obcí. Základy latiny a francouzštiny se učily jenom děti z aristokratických rodin. Tato výuka byla doplňovánahodinami hudby, jezdectví, šermování a vybraného chování. Ti, kteří chtěli dosáhnout vyššího vzdělání, museli studovat na některé evropské univerzitě. V roce 1571 byl zřízen klášter sv. Justini v Garitse. Tento klášter vlastnil velkou knihovnu, tady se připravovali budoucí studenti. MnohoKorfanů studovalo v Padově nebo v Benátkách na tzv. Škole Flangini. Naprostá většina obyvatel Korfu ale neuměla číst ani psát. V období benátské nadvlády byla oficiálním jazykem italština. Mnoho italských slov tak v korfské řečtině zdomácnělo.
Autor: Hana Anthi |