Bůh Slunce Apollón se narodil na ostrově Délos sedmý den v měsíci mezi únorem a březnem. Ten den se bůh po tříměsíční nepřítomnosti každoročně do Delf vracel. Tři  měsíce v zimě Apollón trávil někde na severu a místo něho po tu dobu v Delfách vládl bůh Dionýsos.
Věštba v Delfách
Apollón pronášel věštbu prostřednictvím své kněžky Pýthie, která v extázi vykřikovala nesouvislé věty, podle nichž kněží sestavovali odpovědi,velmi často dvojsmyslné.
Původně se v Delfách věštilo jenom jeden den v roce – v den, kdy se Apollón vracel ze své zimní dovolené. Brzy byl o věštby tak velký zájem, že se muselo věštit 7. den v každém měsíci, kdy byl Apollón přítomen. V zimě se nevěštilo. Věštírna leží v horách a v zimě musela být zapadlá sněhem.
Věštírna hrála důležitou úlohu ve státních i soukromých záležitostech. Pýthie byla žádaná o věštbu před každým větším rozhodnutím. Žádosti o věštbu se v Delfách vyřizovaly podle přísného pořadí. První byli na řadě obyvatelé Delf, po nich ostatní Řekové a nakonec barbaři.
Ten, kdo měl zájem o věštbu, se nejdřív musel podřídit předběžné proceduře. Očista, odevzdání darů, oběť zvířete. Podle toho, jak oběť proběhla se usuzovalo, jestli je bůh věštbě nakloněn či nikoliv.
Kněží shromažďovali otázky věřících.
V den věštby se Pýthie umyla v Katalském prameni, vešla do chrámu, sestoupila do podzemí, sedla si na trojnožku, žvýkala listy vavřínu a pronášela nesrozumitelné věty, které kněží poslouchali, překládali do srozumitelného jazyka a zapisovali odpovědi v básnické podobě v hexametru.
Věštírna v Delfách
Nynější silnice protíná archeologické místo zhruba uprostřed.  Pod silnicí se nachází svatyně Athény v Marmariá, kde jsou ruiny staršího chrámu bohyně z roku 510 p.n.l., dorská pokladnice (490 p.n.l.), pokladnice Massaliů (520 p.n.l.), mramorový tholos (380-360 p.n.l.) a mladší chrám Athény (zhruba 380 p.n.l.). Ve starověku do Delf vedly dvě silnice, které se scházely dole pod Marmariá a návštěvníci potom stoupali nahoru po Svaté cestě (Ierá odós) až k chrámu Apollona. V celém prostoru věštírny bylo postaveno velké množství soch. Sochy stály na podstavcích, které byly často uzpůsobeny do tvaru sedátka, aby si přicházející mohli sednout a odpočinout si.
Nyní prohlídka začíná na římském náměstí. Cesta vede nahoru doleva. Procházíme okolo podstavců, na kterých ve starověku stály sochy. Bronzový býk, dar Korfanů, 9 soch od Arkaďanů, 37 bronzových soch spartských admirálů, gigantická bronzová socha „Dřevěného koně“, 13 bronzových soch od Athéňanů, 7 soch od Thébanů, 10 soch z Argosu a sochy mužů na koních, dar z Tarantu. Dál stály pokladnice,  menší chrámové stavby, které stavěla řecká města pro uložení a ochranu drahocenných předmětů. V Delfách bylo postaveno zhruba 30 pokladnic. Cesta zatáčí okolo pokladnic doprava a vede až k chrámu. První kamenný chrám Apollona byl postavený zhruba v roce 650 p.n.l. Zbytky chrámu, který můžeme obdivovat dnes, je v pořadí 6. chrám Apollona. Tento chrám byl postaven z pokuty uložené Fokiům za znesvěcení věštírny. Stavba byla dokončena  v roce 330 p.n.l.
Chrám měl zhruba stejné rozměry jako předešlý chrám a sloupy okolo chrámu  byly omítnuté mramorovým práškem.
Na velké zdi pod chrámem Apollona je vyryto na 800 nápisů ze starověku. Jsou to různá usnesení  a rozhodnutí. Nahoře nad chrámem bylo postavené divadlo pro 5.000 diváků  a ještě kousek výš stadion pro 7.000 diváků.
Věštírna byla celá obehnaná zdí. Starověká osada byla ke zdi z vnější strany nalepená. Tam stály hotely pro návštěvníky, hostince, prodávala se tady obětní zvířata.  V Delfách bylo po celý rok živo a vládl tady čilý obchodní ruch.

Autor a foto: Hana Anthi