Hrad na vrcholu kopce vysokého 621m byl založen v roce 1249 Franky, kteří oblast dostali rozdělením byzantské říše po dobytí Konstantinopole křižáky v roce 1204. Po bitvě u Pelagonie (1259), kde byl Balduin II. zatčen, předal hrady Monemvasia, Mani, Gerani a Mystras výměnou za svoji svobodu vítězi – byzantskému císaři.
Od roku 1262 do roku 1460 byl Mystras řecký, vznikl tady „Despotato Mystras“. Despotátu vládli členové císařské rodiny z rodu Kantakuzinů (1348-1384) a Paleologů (1384-1460), např.druhorození synové nebo bratři císařů.
Zvlášť v období vlády Paleologů měl despotát velmi těsný vztah s císařským dvorem a jeho význam rostl. Samotný císař se o území Peloponésu zajímal a podporoval vznik dalších dvou despotátů. Boje o nadvládu mezi jednotlivými bratry z císařské rodiny a zesílený tlak Turků ale  ukončil dvě století trvající rozkvět. V roce 1460 Dimitrios Paleologos předal  Mystras bez boje do rukou Turkům.
V roce 1687 hrad Mystras obsadil generál benátského vojska Morozini. Mystras však zůstal pod nadvládou Benátek jen krátce, v roce 1715 hrad opět dobyli Turci. Mystras byl osvobozen v roce 1770, brzy nato vydrancován Albánci, vypálen v roce 1829 Turkem Ibrahimem z Egypta a po všech těchto pohromách došlo ke konečnému opuštění.
Řecký král Otto zřídil v blízkosti nové město – Spartu a obyvatelé Mystrasu se do Sparty přestěhovali.

Vrchol kopce v Mystrasu byl opevněný. Pod vrcholem s pevností  se rozkládalo tzv. Horní Město, kde stál palác, některé šlechtická sídla a domy měšťanů. Toto město bylo opevněné a do města vedly dvě brány. Na rovné plošině Horního Města stály paláce vládců despotátu.  Jako první byla postavena východní budova  s několika okny zdobenými gotickým obloukem.Tuto budovu postavili Frankové. Současně byla postavena budova kuchyně s ohništěm a cisternami na vodu. Později byla postavena dvoupatrová budova paláce Kantakuzinů se šesti pokoji v každém patře a otevřenou sloupovou síní na severní straně a  velikou terasou na střeše s krásným výhledem do okolí. Vysoká budova na severozápadě měla v přízemi 8 místností a v 1. patře jedinou velkou místnost – trůnní síň. V této síni bylo nahoře ve zdi 6 kulatých okének a dole řada obloukových oken. V síni byl výklenek na trůn a kolem dokola lavice, kde seděli návštěvníci. Místnost se vyhřívala 8 krby, jejichž komíny procházely západní zdí. Z velké terasy byl krásný výhled na krajinu pod městem. V blízkosti paláce stál  kostel sv. Sofie.
Po obrannou zdí Horního Města byly postaveny významné kostely a kláštery, které byly později také  obehnány  obrannou zdí. Také zde  se stavěly šlechtické a měšťanské domy. Čtvrť byla nazvána Dolní Město. Protože byl celý svah  zastavěný, další domy se  stavěly ještě níž, i mimo opevnění a na druhé straně řeky, a tak brzy vzniklo tzv. Venkovní Město. Mystras se stal velkým centrem vzdělanosti.
Byzantské domy stavěné v Mystras byly kamenné, dole ze silných zdí a většinou dvouposchoďové. V přízemí bez oken byly stáje a sklady a v horním patře obytný prostor rodiny. V prvním patře bylo hodně oken a výklenků, které sloužily jako skříně a často nechyběla terasa. V domech bylo ohniště a záchody. V podzemí nádrž na vodu. Domy měly obranný charakter.  U většiny z nich stála také obranná věž.
V Dolním Městě stála řada významných kostelů a klášterů, které stojí zato navštívit. např.  kostel sv. Dimitria, klášter Vrontochi, Pantanassa, sv. Perivleptos, Evandělistria a další.

Autor: Hana Anthi