|
 Olympie se rozkládá na břehu řeky Kladeos, obklopená zelenými kopci. Svatyně, zasvěcená nejmocnějšímu olympskému bohu Diovi, byla ve starověku hojně porostlá zelení. V altis – posvátném lesíku rostly divoké olivy, platany a jiné stromy. Mezi nimi stály chrámy zasvěcené Héře a Diovi, oltáře, pokladnice a další budovy a nesčetné množství soch. Samotná svatyně byla obehnána zdí a uvnitř stál Diův chrám, Heraion, Filippion, Prytanio, Pelopi, Mytroo a stoa Ozvěny.
V Olympii tak jako v každé větší svatyni byla i věštírna. Postupně se věštírna v Olympii omezovala na věštby, týkající se olympijských soutěží.
V Olympii se každé čtyři roky konaly Olympijské hry ( od roku 776 p.n.l. až do 393 našeho letopočtu), kterých se zúčastňovali nejlepší atleti z celého Řecka. Vítěze zdobili olivovým věncem. Dostat věnec z olivy pěstované v blízkosti Diova chrámu byla největší čest, které mohl kdo dosáhnout, nesrovnatelná ani s peněžní odměnou ani s tituly. Starověké olympijské hry se pořádaly víc jak 1000 let. Současné se začaly konat v roce 1896.
Celé archeologické místo bylo pokryto nánosy řeky – bahnem a pískem, na některých místech až do výšky 20 m. Během vykopávek byly nalezeny budovy starověké Olympie, 130 soch, 6.000 mincí, 400 nápisů, 1.300 zlatých a 15.000 bronzových předmětů.
Historie Olympie
Osídlení v Olympii se datuje do poloviny 3. tisíciletí p.n.l..
V roce 776 p.n.l. se konaly 1. známé olympijské hry. Z archeologického průzkumu se usuzuje, že v 7. stol.p.n.l. došlo k velkým změnám v uspořádání svatyně. Řeka Kladeos tekla západněji než dnes a celý její západní břeh byl pokryt pískem. Kopcovitý terén jižně od Kronia byl srovnán se zemí a pro zarovnání terénu byl mezi jiným použit i popel ze starých obětišť a tisíce kusů darů z minulých století.
Začátkem 7. stol.pn.l. byl poprvé vytvořený stadion. Od té doby se počet návštěvníků a množství darů (až třímetrové trojnožky) postupně zvyšuje. V roce 600 p.n.l. se začínají stavět první stavby. Jako první byl postaven chrám bohyně Hery a postupně východně od něj 9 pokladnic.
V 5. stol. p.n.l. byl program her stanoven na 5 dní. Stadion byl zvětšen, ke stávajícím pokladnicím byly dostavěny další 3, začalo se se stavbou chrámu boha Dia a západně od svatyně byly postaveny moderní lázně s teplou vodou, jedny z prvních lázní na řeckém území.
V období olympijských her do Olympie přícházely tisíce návštěvníků, ale i v mezidobí bylo v Olympii rušno. Každodenně se tu konaly oběti. Olympii navštěvovali kromě sportovců také politici, filosofové a umělci, protože tady mohli přednášet početným zástupům. Rozkvět Olympie pokračoval ještě i v celém 4. stol. p.n.l., kdy se ve svatyni postavil ještě chrám Matky bohů a velký hotel Leonidion.
Ve 3. a 2. stol. p.n.l. víme o Olympii z písemných památek jenom málo, ale archeologický průzkum ukázal, že se stavěly další hotely, lázně a zařízení pro trénink sportovců. V římském období se stalo mnoho císařů a hodnostářů olympijskými vítězi. V roce 85 p.n.l. Sulla vyplenil řecké svatyně, hlavně Olympii a v roce 80 p.n.l. konal Olympijské hry v Římě. Začátkem Pax Romana však římští císaři pokračovali ve stavební činnosti Olympie. Ve 2. stol.n.l Olympie rozkvétala zvlášť za vlády císaře Hadriána. Nechal postavit nový vodovodní systém, lázně, hotely a obchody. 211. olympijské hry se místo v roce 65 konaly o dva roky později v roce 67, aby se mohl zúčastnit římský císař Nero, který do programu olympijských her nechal zařadit soutěže do té doby neznámé -hudební a několikrát zvítězil.
Svatyně byla zničena silným zemětřesením koncem 4. stol. (cca 300) a následujícími záplavami řeky Kladeos. V roce 393 přikázal císař Theodosios I. uzavřít pohanské svatyně a v roce 426 přikázal Theodosos II. spálit chrám boha Dia.
Uctívání v Olympii – mýty o založení.
Nestarší mýtus, který se váže k Olympii, je o Pelopovi a Oinomaovi.
Oinomaos byl bájný král Pissy, oblasti okolo Olympie. Věštbou bylo určeno, že ho z trůnu sesadí a usmrtí jeden z nápadníků jeho dcery. Oinomaos proto vyhlásil, že svoji dceru Hippodamii dá jenom tomu, kdo nad ním zvítězí v dostizích. Byl si jist svým vítězstvím, neboť koně dostal od boha Arese. Pelopas, král frygického krále Tantala a bratr Niobé, ho ale porazil. Tato báj je zobrazena na východním štítě chrámu boha Dia (v archeologickém muzeu v Olympii). Druhé podání představuje jako zakladatele svatyně Herakla. Herakles údajně založil svatyni a hry na paměť svého vítězství u krále Augia.
Jako třetí zakladatel svatyně her se pokládá sám bůh Zeus, vítězný bůh nad Kronem. Všichni tito bohové nebo hrdinové se zúčastnili olympijských her, jakož i mnozí králové. Potom ale olympijské hry upadly v zapomnění a obnovily se až v roce 776 p.n.l., kdy požádal král Ilidy Ifitos věštírnu v Delfách o radu, co dělat, aby skončily občanské války a nemoce. Odpověď věštírny byla obnovit olympijské hry. Tehdy králové Ifitos, Lykurgos ze Sparty a Kleosthenis z Pissy uzavřeli smlouvu, která byla svatá pro všechny Řeky. Smlouva byla vytesána na jednom bronzovné kotouči, který byl ukryt v Héřině chrámu. Podle smlouvy byla vyhlášena oblast Olympie za posvátnou, byl sem zakázaný vstup vojska a v době konání her (původně jeden měsíc, později tři měsíce) musely ustat všechny války, aby se všichni zúčastnění dostali v klidu a bezpečí do Olympie a po ukončení zpět do svých domovů. Řekové uctívali boha Dia v Olympii jako boha války. Do Olympie byly věnovány tisíce zbraní a částí výzbroje. Také samotná velká socha boha Dia byla zhotovena z trofejí bitvy. V roce 457 p.n.l. po vítezné bitvě u Tanagry proti Athénám věnovali Sparťané do Olympie velký zlatý štít vyrobený z desetiny kořisti. Štít pověsili na průčelí chrámu boha Dia. Římský vojevůdce Mommios po porážce Korintu (146 p.n.l.) věnoval do Olympie 21 štítů, které nechal pozlatit a pověsit na chrám boha Dia.
Krome Dia se v Olympii uctívala i další božstva. V celé svatyni bylo víc jak 69 oltářů. Na počest Hery se konaly slavnosti a soutěže v běhu, kterých se zúčastňovaly jenom dívky – panny. Dívkyoblečené do krátkého chitonu běžely trať dlouhou 160 m. Rozhodčí v těchto hrách byly ženy, které každé čtyři roky tkaly látku na šaty sochy bohyně Héry. První hry pravděpodobně uspořádala Hippodameia.
Východně od stadionu se nacházel oltář Dimitry, zvlášť uctívané bohyně v Olympii, o čemž svědčilo to, že kněžka Dimitry byla jediná vdaná žena, která mohla sledovat Olympijské závody.
Autor: Hana Anthi
   
|
