Podle Mykén se nazývá celá vyspělá civilizace pozdní doby bronzové (1.600 -1.100 p.n.l.), která dosáhla svého vrcholu v letech 1.400-1.200 p.n.l. V období rozmachu mykénské civilizace Mykéňany nacházíme na ostrovech Egejského moře, na Kypru, Krétě a pobřeží Středozemního moře až k jižní Itálii. Mykéňané na všech místech zakládali obchodní osady. Museli být zruční mořeplavci, válečníci, obchodníci a řemeslníci. Mykéňané po roce 1.450 p.n.l. začali používat Gramické písmo B. Na hliněné tabulky zapisovali seznamy své obchodní a hospodářské činnosti.
První vykopávky začaly brzy po vzniku novodobého řeckého státu v roce 1841. Tehdy byla odhalena Brána lvů. Později, v roce 1874 začal v Mykénách kopat Heinrich Schliemann, který  nalezl tzv. Priamův poklad.
V Mykénách nás zaujmou kupolovité hrobky, k nimž vede dlouhá široká cesta.  Kupolovité hrobky se skládají z jednotlivých prstenců opracovaného  kamene, které se směrem nahoru neustále zužují, až  se uzavřou jediným kamenem, který přesně zapadá do vzniklého otvoru.  Pokud dojde k odstranění tohoto "klíčového" kamene, tak celá klenba hrobky spadne.
Největší kupolovitý hrob v Mykénách je hrobka Atrea (1.250 p.n.l.). Cesta k hrobu široká 6 m a dlouhá 36 m je vytesaná ve skále. Opracovaný kvádr nad vchodem váží 120 tun.  Hrobka je postavená ze 33 soustředných prstenců. Na stěnách jsou otvory se zbytky bronzu, kde byly zavěšené bronzové ozdobné předměty. Kromě vlastní místnosti hrobky  je vedle menší místnost vytesaná ve skále.
Akropol, postavená na nevysokém kopci,  chráněná okolními horami, má rozlohu 3 ha. Celá byla obezděná "Kyklopskými zdmi", vysokými až 12 m. Vcházelo se monumentální Branou lvů s vytesaným reliéfem dvou lvů, kteří se předními tlapami opírají o oltář, na němž stojí sloupek. Hlavy obou lvů chybějí,  pravděpodobně byly zhotoveny  z jiného materiálu. Velké kvádry v bráně váží každý z nich 120 tun.
Za branou byl malý dvůr, nalevo velké schodiště a napravo strážní hlídka, obilnice  a kruhový hrob A se šesti královskými hroby. V hrobech byly nalezeny zlaté masky, šperky a nádoby, bronzové meče zdobené zlatem a slonovinou. Masku z hrobu "V" Schliemann přisoudil Agamemnonovi. Všechny nálezy jsou vystavené v Národním archeologickém muzeu v Athénách.
Za vchodem do paláce  bylo  otevřené nádvoří, chodba, vnitřní dvůr, předsálí a trůnní síň. V trůnním sále plál uprostřed  oheň. Kouř unikal otvorem ve střeše. Okolo ohniště stály 4 sloupy, které  dřevěnou střechu podpíraly. Uprostřed jižní stěny stál trůn a  naproti okolo severní stěny byla sedadla. Stěny místnosti byly vyzdobené.
Na severovýchodě od  sálu paláce  byly pravděpodobně pokoje  královny. Předpokládá se, že odsud se Klytaimnistra dívala  na zapálené ohně  na okolních kopcích, které signalizovaly návrat Agamemnona.
Palác byl  okolo roku 1.200 p.n.l. zničený požárem a přestal se používat.  Některé budovy okolo paláce se ale používaly dalších sto let, kdy byla celá akropol zničena dalším požárem. Tato katastrofa je spojována s příchodem Dórů.

Autor: Hana Anthi