Dohodou Campo Formio dostalo Rakousko starý benátský stát a Francie Jonské ostrovy s protější řeckou pevninou (Butrint, Parga, Preveza).

Když se Jonské ostrovy se staly državou Francie,  převzal  Korfu v červnu 1797 generál Gentili. Obyvatelé  přivítali Francouze s nadšením. Byla jmenována demokratická vláda, v níž byli zástupci všech společenských vrstev a vyznání, celkem 30 členů. Poprvé měli ve vládě zastoupení měšťané, řemeslníci a zemědělci. Předsedou se stal aristokrat Spyros Theotokis. Francouzi na náměstí Esplanada zasadili strom svobody, spálili Libro d´ Oro a znak Benátek. 
Obyvatelstvo ale začalo být brzy s nadvládou Francie nespokojené. Prostý lid proto, že musel platit vysoké daně a šlechta proto, že přišla o své výsady. Kromě toho se Francouzi vysmívali církvi a silně věřícímu obyvatelstvu, což obyvatelé nelibě nesli.  V období první nadvlády Francouzů byl zabaven majetek klášterů a všechny knihy z klášterních knihoven (zhruba 4.500 knih) byly umístěny do latinského kláštera Tenedu, také zabaveného pro tento účel. Tak vznikla první veřejná knihovna. Na Korfu byla  v tomto období také přivezena první řecká tiskárna.
Výbojná Napoleonova politika oprávněně zneklidňovala Rusy, kteří 3.1.1799 podepsali v Konstantinopoli s Turky smlouvu o spojenectví.  Vojenské tažení Napoleona v Egyptě a jeho porážka v námořní bitvě Abukir daly příležitost Rusku a Turecku, podporované Anglií, k obsazení Jonských ostrovů. V roce 1798 admirál Ušakov dobyl Kythiru, Zakynthos, Levkadu a v roce 1799 po tříměsíčním obléhání Korfu. Francouzi bránili tvrdě Korfu (sami, protože místnímu obyvatelstvu odebrali zbraně), ale nakonec Rusové s pomocí 3.000 Albánců Ali paši donutili Francouze, aby se vzdali.  Jako první Rusové dobyli ostrůvek Vidos a 5.3.1799 vztyčili na ostrově ruskou vlajku.

Autor: Hana Anthi